Správně osedlat a nauzdit koně je nutno se dobře naučit, stejně jako je třeba umět jej odstrojit. Koně můžete uzdit či sedlat buď již ve stáji, nebo až po vyvedení na dvůr. V tomto případě musí mít kůň nasazenou ohlávku, aby bylo možné ho bezpečně držet. Při nasazování uzdečky se chovejte tiše a klidně. Snažte se udržet přátelský kontakt s koněm. Výstroj před nasazením vždy důkladně zkontrolujte.
Uzdění: Nejdříve se musíte přesvědčit, zda nánosník a podhrdelník nesou zapnuty. Po přetažení otěže přes hlavu koni sundejte ohlávku, ale nechejte ji viset na krku. Je to důležité, neboť v případě potřeby můžete koně snadno přidržet.
1. Zasunutí udidla- Levý palec vložte koni do koutku huby (zvíře ji otevře) a šetrně zasuňte udidlo. Dejte si pozor, abyste koně neuhodili do zubů. Někteří koně jsou na uzdění tak zvyklí, že tlamu otevřou automaticky, když mu před ní udidlo dáte.
2. Přes uši- Nátylník přetáhněte za uši tak daleko, aby se nacházely v prostoru mezi nátylníkem a čelenkou. Tento úkon provádějte opatrně, kůň je uši zvlášť citlivý. Kštici přehoďte přes čelenku.
3. Upínání řemínků- Postupně zapněte nánosník a podhrdelník. Nesmějí být však utaženy příliš těsně. Pod řemeny by mělo být možné volně zasunout 2 prsty.
Sejmutí uzdečky: Před sejmutím uzdečky na krk koně volně pověste ohlávku. Teprve potom rozepněte nánosník a podhrdelník. Jednou rukou uchopte otěže a nátylník a přetáhněte je směrem dopředu (před oči koně). Kůň sám uvolní stisk udidla, které potom snadno vytáhnete z tlamy. Znovu ale dbejte na to, abyste koně náhodou neuhodili do zubů.
Uzdění
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A podle počtu udidel rozlišujeme UZDEČKY a UZDY.
Uzdečka
- je jednoduchým druhem uzdění. Běžně se používá při základním výcviku koní i jezdců, k běžnému ježdění, předvádění apod.
Složení uzdečky:
1. nátylník 2. čelenka 3. podhrdelník 4. lícnice 5. udidlo 6. lícnice nánosníku 7. nánosník 8. otěže
Někdy se používají nánosníky, které také rozlišujeme a to na anglické, hanoverské a křížový.
Nánosník anglický Nánosník hanoverský Nánosník křížový
Udidlo se skládá z udítka a dvou kroužků. Udidlo se má lehce dotýkat koutků, nesmí tlačit, stejně tak jako čelenka, nánosník a nátylník koně. Čím je udidlo tenčí, tím důrazněji působí na koně. Proto čím je kůň citlivější, tím musí být udidlo tlustší, popř. pokryto gumou nebo z umělé hmoty.
UDIDLA A PÁKOVÁ UDIDLA
Obyčejné udidlo Dvakrát lomené Olivové udidlo Déčko Guriové udidlo Slabé roubíčkové Pákové udidlo bez jazykového oblouku Pákové udidlo "S" s jazykovým obloukem Pákové udidlo s tzv. pumpovým udítkem Pelhem Gumová podložka pod podbradní řetízek Kožená podložka pod podbradní řetízek Podbradní řetízek
Otěže mohou být z různých materiálů - gumové, plátěné, kožené, pletené, plátěné s koženými nášivkami...
Uzda
- nepoužívá se při výcviku mladých koní a jezdců
- je nesložitějším druhem uzdění
- páka působí na koně ostře a tím ho nutí k větší poslušnosti a umožňuje jezdci koně důraznější vedení a působení na koně.
- udítko udidla je uprostřed vyklenuté tzv. ohby pro jazyk. Ramena páky jsou buď rovná nebo ve tvaru obráceného písmene "S".
- podbradní řetízek bývá dlouhý 18 - 20 cm a zapíná se do háčků pákového udidla. Volnost mezi ním a hlavou by měla být asi 2 cm.
- používá se ve vyšším stupni výcviku koně i jezdce, kdy mají již bohatší zkušenosti. Ve vyšších stupních drezurního ježdění je přímo předepsaným uzděním.
Složení uzdy:
1. podhrdelník 2. nátylník 3. čelenka 4. lícnice páková 5. lícnice stihlová 6. nánosník 7. pákové udidlo 8. podbradní řetízek 9. stihlové udidlo 10. stihlové otěže 11. pákové otěže
Uzdečka Pelhem- je druhem uzdění, které bylo používáno zejména v armádě. Správně upravené udidlo - pelhem se může používat buď jako běžné stihlové udidlo, tak jako pákové udidlo při použití podbradního řetízku a dvou párů otěží.
- v současné době se používá jen málo.
Běžné vady a nedostatky uzdění
- krátká čelenka - způsobuje přitahování nátylníku k uším. Muže způsobit odřeniny a hnisavé a bolestivé záněty.
- krátký nánosník - způsobuje otlaky a odřeniny na nose. Pro citlivější koně se používá nánosník podšitý jemnější kůží (např. jelenicí).
- vadné nebo nevhodné udidlo - bývá příčinou otlaků nebo poranění dásně a koutků.